Vítejte na mém webu

Jmenuji se Jiří Urbánek. Jsem farářem v Mikulovicích u Jeseníku. Na tomto webu Vám chci nabídnout nedělní kázání, komentáře a důležité dokumenty. K prohlédnutí jsou i fotografie ze života farnosti a z cest.

https://twitter.com/GeorgiusUrbanek


Protože někteří politici by nejraději vymazali ruskou kulturu z naší země, budu zde uvádět odkazy na ruské písně. Viz záložka Ruská kultura.


Česká republika udělala po listopadu 1989 dvě osudové chyby - vstup      do EU a NATO.

Ve své knihovně jsem objevil ČESKÝ SLOVNÍK BOHOVĚDNÝ z roku 1915, z kterého uvedu podrobný výpis o islámu.

Nejvíce proti ruské propagandě bojují ti, kdo šíří propagandu americkou.


16. neděle v mezidobí, cyklus C

  Dnešní společnou myšlenkou se zdá být pohostinství. V prvním čtení přicházejí     k Abrahámoví tři muži. Abrahám neznámým mužům ochotně poskytuje úctu - ukloní se před nimi a dává jim vodu k umytí nohou. Pak ve spěchu nechává připravit velkou hostinu. Dává hostům to nejlepší, co má. Jakoby v nich viděl něco více než obyčejné lidi. Ve třech verších tohoto příběhu mluví všichni tři hosté         v jednotném čísle. Také Abrahám k nim mluví v jednotném čísle:
 "Můj Pane, jestliže jsem našel přízeň v tvých očích, nepřecházej kolem svého služebníka."
  Otcové Církve proto viděli v těchto třech mužích předzvěst tajemství Nejsvětější Trojice.
  V pozdějším textu se zdá, že jde o Hospodina a dva jeho anděly.
  Ale to není tak důležité. Abrahám neznámým hostům dává to nejlepší, co má. A je odměněn:
  "(Hospodin) řekl:´Vrátím se k tobě napřesrok v tento čas a tvá žena Sára bude mít syna."
  Abrahám a Sára mají mít syna, dědice zaslíbení, ačkoli jsou již oba vysokého stáří.
  Nebojme se Bohu dávat to nejlepší, co máme. Dávejme Bohu i sebe. Bůh nám vrací mnohem více.
  U tabla novokněží si jedna žena povzdechla:
  "Takoví mladí a hezcí kluci, taková škoda!"
  Žádná škoda, Bohu patří to nejlepší. Když mu člověk dá to nejcennější, mnohem více od Boha dostane. Dejme Bohu svá srdce.
  V evangeliu Pán Ježíš přijímá pohostinství u sester Marty a Marie. Marta se jako Abrahám snaží tak vzácného hosta dobře pohostit. Marie sedí u Ježíšových nohou a poslouchá slova věčného života. Martě se to nelíbí. Slyší Ježíšova slova:
  "Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba, Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme."
  Pán Ježíš neodmítá pohostinství Marty. Jen ukazuje, že TEĎ je třeba dělat něco jiného - naslouchat jeho slovům. Přijetím těchto slov se člověku otevírá nebe. Zatímco pokrm nasytí člověka jen na pár hodin, Boží slovo dává člověku věčné nasycení v blaženém patření na Boha.
  Je čas na modlitbu, je čas na práci. Veškerá naše činnost by měla začít modlitbou, setkáním s Pánem v jeho slově. Nemůžeme jen sytit tělo, musíme sytit i svou duši.
  Ano, máme pracovat po své bližní. Ale naší práci by měla předcházet modlitba, setkání s Pánem. Než začneme sloužit, měli bychom si najít čas usednout               k Ježíšovým nohám a naslouchat jeho slovům. Sestry matky Terezy začínají svou celodenní vyčerpávající práci hodinou před vystavenou Nejsvětější Svátosti.
  Taky by mohl někdo říci, že by to hodinu mohly pomoci několika lidem. Ale tyto sestry vědí, odkud berou požehnání a sílu ke své službě. Ta hodinka u Ježíšových nohou jim dává sílu ke službě po celý den.
  Kéž dokážeme i my ve svém životě skloubit službu Marie a Marty.