Trochu nebeské radosti
Slavnost Zjevení Páně 2024
O Vánocích jsme slyšeli o klanění pastýřů novorozenému Králi. Pastýři byli Židé. O slavnosti Zjevení Páně slyšíme, že se židovskému Králi přišli poklonit mudrci z východu, tedy pohané. Ježíš Kristus se narodil pro všechny.
Mudrci znali slova knihy Numeri (24,17):
„Vyjde hvězda z Jakuba, povstane žezlo z Izraele.“
Zvláštní hvězda na obloze vedla mudrce k poznání, že jde o hvězdu nově narozeného krále, který bude požehnáním pro celý svět. Mudrci se vydávají hledat narozeného krále:
„Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“
U těchto pohanských mudrců můžeme obdivovat jejich nasazení. Jakou námahu museli vynaložit, aby našli narozeného židovského krále. Mohli si zdůvodnit, proč je nerozumné vydat se na tak dalekou cestu. Třeba už nebyli nejmladší. Třeba se mýlili ve hvězdě, kterou viděli. Třeba se ten král ještě nenarodil.
Mudrci však odmítli veškeré námitky a šli za světlem hvězdy ke Světlu.
Nyní se můžeme zamyslet, jak je to s námi. Když nás Bůh volá k modlitbě, k četbě Písma svatého, k účasti na mši svaté ve všední den, jsme jako mudrci, kteří projeví námahu, aby se setkali s Králem? Nesnažíme si zdůvodnit, proč to nejde? Kolik mám práce, musím ještě udělat to nebo ono. Venku prší nebo je horko, v kostele je zima. Máme čas na spoustu zbytečných věcí, mnohdy duši škodících, ale máme málo času na setkání s naším Králem v modlitbě, Písmu svatém a ve mši svaté. Čas je prchavá veličina, nedá se vrátit zpět.
O kolik milostí jsme se ochudili, když jsme dali přednost věcem pomíjivým před naším Bohem? Každou mši svatou, které jsme účastni, můžeme obětovat na nějaký úmysl, stejně každé svaté přijímání.
O kolik milostí jsme se připravili, když jsme si zdůvodnili, proč musíme dát přednost věcem tohoto světa před Bohem? O kolik milostí jsme připravili naše bližní, za které jsme mohli mši svatou nebo svaté přijímání obětovat?
Mudrci zajásali radostí, když viděli hvězdu nad Betlémem. Ještě větší radost měli, když uviděli narozeného Krále Mesiáše. Setkání s Bohem je naplnilo nevýslovnou radostí:
„Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“
Kéž by i pro každého z nás bylo nevýslovnou radostí každé setkání s Ježíšem. Setkání v modlitbě, Božím slově, ve mši svaté nebo i uprostřed společenství, které se schází v jeho jménu. Ježíš má být naší radostí. Už zde na zemi, a plně jednou v nebi.
Využívejme svěřeného času k setkání s Ježíšem, k setkání s Bohem. To je nejlépe využitý čas. Nechme při tomto setkání naplnit naše srdce nevýslovnou radostí.
I zde na zemi můžeme prožívat kousek nebeské radosti .