Svět potřebuje rybáře lidí
3. neděle v mezidobí, cyklus B
Pán Ježíš začíná své působení po uvěznění svého předchůdce Jana Křtitele. Jeho působení se od Janova liší v tom, že své mesiášské poslání začíná v úrodném kraji kolem Genezaretského jezera, nikoli v poušti jako Jan Křtitel. K předchůdci Páně přicházeli lidé sami, Pán Ježíš své posluchače vyhledává.
Pán Ježíš svou činnost začíná slovy:
„Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království.“
Zde jde o čas „kairos“, tzn. přišel rozhodující okamžik, Boží království je už tady. Židé čekali obnovení Boží vlády nad Izraelem, proto je Ježíšova slova hodně oslovila. Pán Ježíš dále pokračuje:
„Obraťte se a věřte evangeliu!“
Změnte své smýšlení, uvěřte radostné zvěsti o příchodu Božího království mezi vás.
Přišel rozhodující okamžik, čas rozhodnutí, čas změnit své smýšlení, uvěřit Kristu a vstoupit do Božího království.
V druhé části evangelia Pán Ježíš povolává k následování první učedníky. Židovští muži si sami vybírali své rabíny, Pán Ježíš si povolává učedníky sám. Jde o prosté rybáře, kteří se mají stát rybáři lidí. Jejich služba evangeliu nebude výsledkem jejich vzdělání a schopností, ale dílem Boží moci. Pán Ježíš počítá s jejich slabostí, neboť je chce vybavit mocí Ducha Svatého.
První učedníci jdou za Ježíšem. Opouštějí svou práci, své příbuzné, svůj domov. Opouštějí dosavadní způsob života, aby byli schopni nového povolání rybářů lidí.
Rybáří lidí mají být všichni křesťané. Jistě, platí to především o zasvěcených osobách, které odevzdaly své životy tomuto poslání. Ale skrze svátost biřmování jsou rybáři lidí všichni křesťané. I přes své slabosti a nedokonalosti mají získávat nevěřící pro Krista. Je to naše společné poslání.
Kde není rybolov, není ani úlovek. Pokud se do moře nevrhne síť, nemůže se naplnit rybami. Bez svědectví křesťanů o Kristu se nemůže Církev, počátek Božího království na zemi, rozrůstat.
Prorok Jonáš je příkladem rybáře, který nejprve nechtěl konat svou práci. Hospodin ho vyvolil za proroka, aby varoval hříšné Ninive před vyvrácením. Prorokovi Jonášovi se prorokovat nechtělo, zvláště když šlo o pohanské město. Odmítnutím konat své poslání způsobil problémy sám sobě i námořníkům na lodi, která byla kvůli němu ohrožena bouří. Především nedal možnost konat pokání ninivským občanům, takže jejich město by bylo zničeno. Takové zlo Jonáš způsobil, když nechtěl konat své poslání proroka.
Pokud křesťan podle svého místa v Církvi, podle své víry a obdarování, nekoná své poslání rybáře lidí, dělá problémy sám sobě i druhým. Víra je z hlásání, píše svatý Pavel v listě Římanům. Dále tam čteme (Ř 10,13-14):
„Vždyť každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen. Jak ho však mohou vzývat, když v něho neuvěřili? A jak (v něj) mohou věřit, když o něm ještě neslyšeli? Jak (o něm) však mohou uslyšet bez hlasatele?“
Prosme Pána, abychom chtěli přijmout své poslání rybářů lidí. Stále důvěrněji poznávejme Krista, abychom ho mohli hlásat lidem, kteří ho zatím neznají.