Nic ať Tě neděsí

12. neděle v mezidobí, cyklus A

 Dnešní Boží slovo se zabývá strachem a důvěrou.
 Toto století můžeme nazvat stoletím strachu. Nebezpečí teroristických útoků vyvolané nezodpovědnou politikou evropských lídrů, nebezpečí vypuknutí světového konfliktu, nebezpečí přírodních katastrof, to vše vyvolává v člověku strach a úzkost.
  Navíc je tu obava o práci, o obživu rodiny. Nakonec je zde ještě strach ze smrti.
 To vše vyvolává v člověku dvě otázky:
  "Odkud je tolik zla ve světě?
  "Proč Bůh, který je Láska, nezasáhne? Proč nás nechává trpět?
 Francouzský katolický spisovatel Francois Mauriac (mórijak), nositel Nobelovy ceny, řekl, že zlo je pro nás neznámé "x". Je nutné neznámé "x" trochu pootočit, aby dostalo podobu kříže. Jen Kristův kříž může zodpovědět na otázku zla         ve světě.
 Celý Ježíšův život byl zápasem se zlem. Nebeský Otec vydal pro naši spásu svého Syna do moci zla do té míry, že Ježíš na kříži zvolal:
  "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"
 První lidé zneužili dar lidské svobody, rozhodli se pro zlo. Od této chvíle jsou všichni lidé, Adamovi potomci, náchylní      ke zlu a hříchu. Všichni jsme hříšníci. Smrt je následkem hříchu i trestem za hřích (Řím 5,12):
  "Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili."
 Příčinou zla ve světě není Bůh, ale člověk svedený satanem. Pán Ježíš na kříži za naše hříchy podal smírnou oběť a umožnil nám návrat k Bohu. Kdo v Ježíše věří a  koná za své hříchy pokání, překonává hřích a smrt. Vstupuje do věčného života.
  Jsme Kristem vykoupeni, ale zlo ve světě zůstává. Křesťané mají své utrpení nést s Kristem, spojit své utrpení             s utrpením Kristovým. Křesťané mají z utrpení vytěžit dobro - pro sebe i své bližní. Mají obětovat Bohu svá trápení a vyprošovat tak světu Boží milost.
  A co máme dělat se strachem? Strach máme překonávat důvěrou v Boha. Pán Ježíš říká nejen apoštolům, ale i nám:
  "Nebojte se!"
  Nebojte se zla ve světě, pronásledování. Nebojte se smrti.
  "Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou."
  Pokud skutečně věříme ve věčný život, můžeme s důvěrou v Boha překonávat všechny úzkosti, včetně strachu ze smrti. Jak jsou na tom špatně ti, kdo v Boha nevěří.
  Bez vědomí Boha nezahyne ani vrabec. Bůh má spočítány naše vlasy na hlavě. Žijeme-li s Bohem v důvěrném vztahu, nemusíme se ničeho bát. Světci prožívali hlubokou důvěru v Boha, která jim pomáhala překonávat strach a úzkost.
  Připomeňme si slova dvou karmelitek. Nejprve svatá Terezie z Avily:
  "Nic ať Tě neděsí. Všechno pomíjí - Bůh, ten zůstává tentýž. Kdo má Boha, tomu nic nechybí, Bůh sám stačí."
  Svatá Edita Steinová, která zemřele v roce 1942 v koncentračním táboře, napsala:
  "Vím, že mám ve své blízkosti někoho, komu mohu neomezeně důvěřovat, a právě to dává klid a sílu."
  Zlo ve světě pochází od člověka, který se vzpírá Bohu, a tím slouží satanovi.
  Utrpení, strach a úzkost budou vždy doprovázet člověka na jeho životní pouti. Toto vše můžeme nést a překonávat důvěrou v Boha. Bůh nám dává sílu všechno vydržet. Dokonce může tyto po nás zlé věci obrátit v dobro. Už na tomto světě, ale především na věčnosti.
  Jsme-li s Bohem, nemusíme se ničeho bát.