Vzpřimte se a zdvihněte hlavu
1. neděle adventní, cyklus C
Dobře víme, že slovo advent znamená „příchod“, příchod Ježíše Krista. O Vánocích si připomeneme první Ježíšův příchod, který se odehrál v Betlémě. Dnes jsme v evangeliu slyšeli o Kristově druhém příchodu k poslednímu soudu.
Před čtrnácti dny jsem v kázání líčil trápení, která před druhým Kristovým příchodem dopadnou na svět. Křesťané budou velmi pronásledováni, prožijí si očistec na zemi.
I dnešní evangelium hovoří o neobyčejných úkazech na nebi, hovoří o tom, že bude porušena rovnováha vesmíru a vše upadne do chaosu. Dobře se to neposlouchá.
Musíme si však uvědomit, že to všechno jsou jen kulisy. To podstatné je toto:
„A tehdy (lidé) uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou moc a slávou.“
To podstatné, co se na konci světa odehraje, je příchod Ježíše Krista ve slávě.
Pro věrné křesťany to bude čas úlevy a radosti:
„Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.“
Kdo je smutný a soužený, dívá se dolů a má svěšenou hlavu. Až utrpení končí a přichází vysvobození ode všech strastí, člověk se napřimuje a s radostí hledí vzhůru.
A toto vykoupení se bude týkat nejen ukončení pronásledování, ale především prožíváním věčné blaženosti, kterou budou spravedliví prožívat nejen v oslavené duši, ale i v oslaveném těle.
Trápení vystřídá radost. Budoucí radost věčného patření na Boha nás má povzbuzovat tehdy, když prožíváme nějaké trápení.
Advent je dobou radostného očekávání příchodu našeho Pána.
Pán Ježíš nás dále varuje, aby nás den soudu nezastihl nepřipravené. To by se stalo, kdybychom svůj život žili ve světských požitcích a starostech. Ano, člověk ve světě prožívá trápení, ale nic nemá zkalit naše radostné očekávání příchodu Pána.
Je třeba být bdělý a modlit se, jak nás k tomu vybízí náš Pán na konci dnešního úryvku evangelia:
„Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka.“
Proto i v trápeních našeho života radostně očekávejme příchod našeho Pána.