Volby a kultura smrti
17. neděle v mezidobí, cyklus A
Šalomoun se stal králem v mladém věku. Hospodin mu ve snu říká:
"Žádej si, co bych ti měl dát."
Co bychom si žádali my?
Šalomoun neprosí o dlouhý věk, bohatství a potrestání nepřátel. Jeho srdce vnímá tíhu zodpovědnosti krále nad Izraelem. Prosí o moudré srdce, aby byl dobrým vladařem, aby uměl rozlišovat dobro a zlo.
Blíží se volby, kterých bychom se měli zúčastnit. Na kandidátkách nebudou asi politici podobní Šalomounovi, ale přesto bychom měli dát hlas těm, kteří jsou moudří a prozíraví, kteří umějí rozlišit dobro od zla, kteří se nebojí nazvat věci pravými jmény. Dnešní svět potřebuje odvážné politiky, kteří se nebojí říkat pravdu.
Že nejsou dokonalí? Ani Šalomoun nebyl bez chyby. Tolik od Hospodina dostal, ale přesto dopustil modloslužbu, uctívání model.
Dar rozlišování dobra a zla je velmi důležitý pro každého z nás. V dnešní době nepokoje a zmatku se člověk těžko orientuje. My křesťané jsme ve výhodě, že máme Písmo svaté a katechismus, máme Boží a církevní přikázání. Víme, kde máme hledat dobré. Víme, co máme odmítnout.
Dar rozlišování se však také týká rozlišení mezi větším a menším dobrem.
O tom hovoří první dvě podobenství dnešního evangelia. Mít majetek není hřích. Můžeme s ním udělat mnoho dobrého, mnohým lidem pomoci. Ale je ještě větší bohatství - nebeské království. Králem nebeského království je Bůh. Do nebeského království vstupujeme vírou a křtem. Vstupem do nebeského království opouštíme království vládce tohoto světa. Vládce tohoto světa a jeho království se zříkáme před vlastním křtem. Zříkáme se satana, všeho, čím se pyšní a všeho, co působí. Tím se také zříkáme kultury smrti, která se na nás valí především ze Západu. Do této kultury smrti patří umělé potraty, antikoncepce, eutanázie, obchod s ženami a mladistvými, pornografie, války, terorismus, homosexualismus s požadavky manželství a adopce dětí, gender ideologie.
Křesťan nejen nemá kulturu smrti přijímat, ale má také proti ní bojovat. Svatý Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae (čl. 28) píše:
"Tento pohled plný světel a stínů nás nutí uvědomit si, že stojíme všichni před krutým a rozhodujícím zápasem mezi dobrem a zlem, životem a smrtí, ´kulturou smrti´ a ´kulturou života´. Nestojíme ´před´ tímto zápasem, ale ve skutečnosti jsme ´uvnitř´: všichni jsme jím ovlivněni a nemůžeme uniknout té základní povinnosti, být bezpodmínečně vždy na straně života."
Po zřeknutí se zla před křtem vyznáváme víru v Nejsvětější Trojici. Vyznáváme, že chceme být v nebeském království, na straně Boží a kultury života.
Naše víra a přebývání v nebeském království, které je zde na zemi ještě nedokonalé, je naším největším bohatstvím. Pro tyto hodnoty života máme být ochotni ztratit vše ostatní - nejen majetek, ale třeba i svůj život.
Jako král Šalomoun bychom měli prosit Boha o dar rozlišování dobra a zla. Nebojme se říkat pravdu a stát bezpodmínečně na straně života.