Odejít na poušť

2. neděle adventní, cyklus A

Jan Křtitel se připravoval na své poslání předchůdce Ježíše Krista na poušti. Poušť je ve Starém zákoně místo setkání s Bohem. Po své přípravě Jan na poušti káže:

„Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“

Obrácení (metanoia) je výzvou ke „změně smýšlení“, která se má projevit navenek změnou života. Proto Jan vyzývá saduceje a farizeje:

„Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení.“

V adventní době bychom měli i my odejít na poušť. Najít si tiché místo, kde bychom byli sami s Bohem. Místo, kdy by nás nerušil vnější hluk. Pak je třeba vytvořit i poušť ve svém nitru. Zbavovat se rušivých myšlenek, které nás vzdalují od Boha. Vnější i vnitřní ticho nás mohou přivést k setkání s Bohem.

I nám může Bůh na poušti ukázat, co v našich životech není v souladu s Boží vůlí, ukázat, co v nás brání působení Boží milosti. Doba adventní má být dobou pokání, dobou změny smýšlení, která se má projevit změnou života. I my máme nést ovoce hodné obrácení.

Pokáním opouštíme to, co nás odvádí od Boha, a přikláníme se k tomu, co nás k Bohu přivádí.

Každý večer bychom měli zpytovat svědomí. Před Bohem se ptát, co jsem dnes udělal s Boží pomocí dobrého, a co jsem pokazil hříchem. Po zpytování svědomí bychom měli vzbudit dokonalou lítost, tj. z lásky k Bohu litovat své hříchy, kterými jsme narušili naše přátelství s Bohem. Nevíme, zda nám Bůh dá dočkat se nového dne. V případě, že se dopustíme těžkého hříchu, neměli bychom otálet se svátosti smíření.

Církevní přikázání nám nařizuje jedenkrát za rok se vyzpovídat ze svých hříchů. Ale sami cítíme, že je to málo. Měli bychom se zpovídat alespoň před velkými svátky, nejlépe každý měsíc kolem prvního pátku. I lehký hřích brání Boží milosti v nás působit, Bůh v nás nemůže učinit to, co by chtěl.

Při svátosti smíření máme po vyznání hříchů své provinění litovat. Také si máme dát opravdové předsevzetí, že se budeme snažit hříchů varovat. Máme si vybrat jeden hřích, s kterým chceme do další svátosti smíření bojovat. Má to být hřích, s kterým bojovat zvládneme, samozřejmě s pomocí Boží milosti.

Tak poneseme ovoce hodné obrácení. Na našich životech bude vidět změna k lepšímu.

Nebuďme tedy hluší k výzvě Jana Křtitele:

„Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“

I my odejděme na poušť, na místo setkání s Bohem. Jen v tichu uslyšíme Boží hlas, jen v tichu poznáme, co máme ve svém životě změnit.