Neutopit se ve strachu

24.08.2020 09:47

19. neděle v mezidobí, cyklus A

 

Měli jste někdy strach? Asi ano. Strach je projevem malé víry a pochyb. Věřící člověk dostává strach, když začne pochybovat o tom, že to s ním Bůh myslí dobře, že se na Něho může spolehnout. Naše strachy nás nemusí tak rmoutit, neboť i velké postavy dějin spásy se bály. I prorok Eliáš a učedníci se svatým Petrem.

Prorok Eliáš na Karmelu zvítězil nad Baalovými proroky, když Hospodin seslal oheň, který pohltil oběť připravenou Eliášem. Eliáš pobil Baalovy proroky. Zdálo by se, že když viděl Hospodinův zázrak, bude pevný víře a nic s ním neotřese.

Když se královna Jezabel dozvěděla o osudu svých proroků, vzkázala Eliášovi, že dopadne jako oni. A Písmo svaté uvádí (1 Král 19,3):

"On měl strach, vstal a odešel, aby si zachránil život."

Eliáš prchá před hrozbou královny Jezabel na poušť a přeje si zemřít. Už má všeho dost. Kdy jeho trápení konečně skončí? Posilněn andělem vystupuje do jeskyně na Boží hoře Choreb. Na Chorebu se Mojžíšovi zjevil Bůh, zde byla s Izraelem uzavřena smlouva. I Eliášovi se zde zjevuje Bůh v jemném vánku, dává mu nové úkoly a sílu, aby pokračoval v prorocké službě.

V evangeliu se učedníci bojí Krista, který kráčí po hladině jezera. Když poznají, že je to Pán, Petr plný víry žádá, aby i on mohl jít po rozbouřené hladině jezera. Když ho Ježíš vybídne, vystupuje z loďky a skutečně jde za Ježíšem.

Avšak brzy se přestane dívat na Ježíše, ale začne si všímat bouřlivého větru. Uvědomí si, že opustil jistotu loďky a že ho nad hladinou jezera drží jen důvěra v Ježíše. Zapochybuje o tom, že to stačí:

"Zpozoroval však silný vítr a dostal strach."

Petr zapochyboval, ztratil důvěru v Ježíše a začal se topit. Volá o pomoc, a Ježíš ho zachraňuje.

Když zapochybovali Eliáš a Petr, není divu, že pochybujeme i my. Pochybujeme o tom, že to s námi Bůh myslí dobře, že náš život vede správným směrem, že se můžeme na Boha ve všem spolehnout.

Vzhledem k naší slabosti je asi normální, že občas toneme v pochybnostech, normální však není utopit se. Jako Petr máme volat:

"Pane, zachraň mě!"

Pane, pozvedni mě z mých pochyb a strachů na hladinu důvěry. Dej mi víru, abych si nevšímal nebezpečí, které mě obklopuje, ale díval se na Tebe. Jen tak budu schopný kráčet na hladině důvěry.

Tedy, až se budeme zase jednou topit, volejme hned k našemu Pánu. Co máme volat? Vzpomeňme si na nápis pod obrazem Božího milosrdenství:

"Ježíši, důvěřuji Ti."