Láska bez hranic
7. neděle v mezidobí, cyklus A
Minulou neděli jsme slyšeli, že se máme bránit nejen vnějším, ale i vnitřním hříchům. Dnes nás Pán Ježíš v evangeliu žádá ještě o více – o lásku k nepřátelům.
„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ´Oko za oko, a zub za zub.´“
V prvním čtení jsme slyšeli:
„Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe.“
Oko za oko, a zub za zub, bylo nařízení, které zakazovalo krevní mstu. Za vinu měl trpět jen viník. Měl být potrestán přiměřeně (oko za oko). Izrael měl dále nařízeno, aby miloval své souvěrce, ale láskou k pohanům nebyl povinen. Proto řekl Pán Ježíš:
„Slyšeli jste, že bylo řečeno:´Miluj svého bližního´ a měj v nenávisti svého nepřítele.“
Pán Ježíš nás vybízí:
„Ale já vám říkám: Neodporujte zlému“
Jeruzalémská bible má
„Neodporujte zlovolníkovi“.
Pak následují extrémní příklady, které nám mají říci, že nemáme odpovídat na zlo zlem. Pán Ježíš od nás nežádá, abychom se pro zlovolníky stali fackovacími panáky nebo abychom exekutorovi, který nám za dluh zabavil televizor, odnesli do auta i počítač a ledničku. Můžeme se bránit proti nespravedlivým útokům, jako se bránil Pán Ježíš, když ho uhodil služebník před veleradou (Jan 18,23):
„Pokud jsem mluvil špatně, prokaž to špatné, ale pokud jsem mluvil dobře, proč mě biješ?“
Nemáme odpovídat na zlo zlem. Zlovolník, který nám ublíží, očekává, že mu zlo vrátíme. To očekává i satan, který stojí za každým zlem. Pokud odpovídáme na zlo zlem, zlo stále narůstá, často do obřích rozměrů. Tak zlo ze sousedských sporů může časem přerůst i ve vraždu. Tím, že na zlo neodpovídáme zlem, přerušujeme koloběh zla. Často tím i útoky zlovolníka končí, který je ohromen tím, že mu zlo nevracíme.
Ale to nestači, Pán Ježíš po nás, kteří se k němu hlásíme, chce ještě více:
„Ale já vám říkám, milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“
Nejenom, že nemáme na zlo odpovídat zlem, ale máme na zlo odpovídat dobrem.
Protože takový je Bůh, který dává vycházet slunci pro zlé i dobré. Bůh miluje každého člověka, každého člověka chce mít v nebi. Proto se raduje nad každým hříšníkem, který koná pokání. Máme být dokonalí jako náš nebeský Otec, proto máme milovat své nepřátele. I Pán Ježíš na kříži prosil Otce o odpuštění pro své katy.
Pokud jsme dobří jen k dobrým, čím se lišíme od nevěřících?
Bůh je nejvýš dobrý, je samo DOBRO. V Bohu není nic zlého. Všechno stvořil jako dobré. V ráji před prvotním hříchem bylo jen dobro. Zlo přišlo na svět až neposlušností prvních lidí.
Zlo tedy můžeme odstraňovat konáním dobra. Bůh po nás chce, abychom nejen zlo odzbrojili, ale abychom ho zničili. A to tím, že na zlo odpovíme dobrem. Dobro likviduje zlo.
My však jsme pyšní, zatvrzelí a málo Boha milujeme. Proto na zlo neodpovídáme dobrem, ale často zlem. Tak nejednají děti nebeského otce, ale děti Zlého.
Naše dobro ke zlovolníkovi se může stát impulsem k obrácení. Krásně to vystihl svatý Pavel v listě Římanům (Řím 12,20):
„Má-li tvůj nepřítel hlad, dej mu najíst; má-li žízeň, dej mu napít; když to uděláš, shrneš na jeho hlavu žhavé uhlí.“
Žhavé uhlí je obrazem výčitek svědomí, které mohou hříšníka přivést k obrácení.
Křesťan se tedy zlovolníkovi „mstí“ tím, že mu prokazuje dobro.
Kéž dnešní Boží slovo nejen vyslechneme, ale snažíme se ho s pomocí Boží milosti také žít. Zlo nemáme jen odzbrojovat, ale máme ho ničit dobrem.