Jsi připravený?

32. neděle v mezidobí, cyklus A

  Dnešní evangelijní podobenství nám chce přiblížit, jak to bude při druhém Kristově příchodu na zem. Pán Ježíš přijde soudit živé i mrtvé.
  Nejprve si všimněme těch panen, lépe řečeno družiček. Prozíravé i pošetilé družičky znaly ženicha. Měly stejný úkol - svítít mu v noci na cestu, až půjde do domu nevěsty. Všechny usnuly dlouhým čekáním, všechny měly lampy. Lišily se jen v tom, že pošetilé (neprozíravé) družičky měly málo oleje. Byly připravené na příchod ženicha jen určitou dobu. Až ženich přišel, zjistily, že nemají čím svítit, že jsou na jeho příchod nepřipravené. Až budou bušit na dveře domu, kde se koná svatební hostina, uslyší ženichův odmítavý hlas:
  "Amen, amen, pravím vám: Neznám vás."
  Neznám vás, nepatříte ke mně, neboť jste byly na můj příchod nepřipravené.
  Co nám má říci toto podobenství?
  Tou družičkou je duše, která věří v Ježíše Krista. Věří, že Ježíš jednou přijde ve slávě, aby své věrné pozval k nebeské svatební hostině. Na Ježíšův příchod musí být každá věřící duše připravena. Nestačí, aby byla připravena jen chvíli, ale musí být připravena stále. I když Ježíš nejde, musí být duše na jeho příchod stále připravena. Pak ji Ježíšův příchod nezaskočí, a může vejít na nebeskou svatební hostinu.
  Je to podobné, jako bychom si dali předsevzetí, že budeme každý den číst Písmo svaté. Nestačí Písmo svaté číst pár dní, ale vytrvale, každý den. Každý den musíme své předsevzetí obnovovat. Nestačí jen dobře začít, třeba vytrvat a dobře skončit.
  Pán Ježíš nám neřekl, že kdo dobře začne, bude spasen. Řekl to jinak (Mt 24,13):
  "Kdo však vytrvá až do konce, bude spasen."
  Prozíravé družičky byly stále na příchod ženicha připravené. Nejen na počátku noci, ale i uprostřed, kdy ženich přišel. Byly v čekání na ženicha vytrvalé.
  Kdysi jsem četl jeden příběh. Mezi lidmi byla anketa, co by dělali, kdyby se dozvěděli, že bude za hodinu konec světa. Jeden dotázaný řekl, že by vzal všechny peníze a šel by si ještě tu poslední hodinu pořádně užít. Druhý řekl, že by sedl do auta a hledal by kněze, aby se mohl vyzpovídat ze svých hříchů. Třetí řekl:
  "Já bych nedělal nic. Pokračoval bych v činnosti, kterou bych právě dělal."
  Na udivený dotaz tazatele odpověděl:
  "Já jsem připravený."
  První člověk nepatří mezi Ježíšovy družičky, jeho bohem je svět. Druhý člověk už mezi ně patří, ale je pošetilý, nemá dostatek oleje v lampě, v rozhodující okamžik je nepřipravený. Jen třetí člověk se zachoval jako prozíravá družička. Nebyl ženichovým příchodem zaskočen.
  Nestačí jen dobře začít, nestačí pokračovat jen chvíli, je třeba být stále vytrvalý, stále připravený. Jak nás upozorňuje Pán Ježíš:
  "Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu."