Bůh očekává od vinařů dobré ovoce

27. neděle v mezidobí, cyklus A

  V prvním čtení i v evangeliu jsme slyšeli o vinici. Pán Ježíš se zřejmě inspiroval prorokem Izaiášem, když popisuje starost majitele o svou vinici. Ale tyto dva příběhy nemají na zřeteli stejnou skutečnost. U proroka Izaiáše si majitel vinice stěžuje, že i když se o vinici dobře staral, přesto místo dobrých plodů přinesla jen plané plody.
  Evangelijní příběh je určen velekněžím a starším, tedy duchovním představeným izraelského národa. Ti se měli o vinici - izraelský národ - dobře starat. Měli vyvolený národ vést k Bohu. Měli být otevřeni Božímu slovu, měli tedy národ vést podle vůle Boží.
  Bůh posílal k Izraeli proroky, kteří objasňovali Boží vůli v určité době, ve které působili. Proroci také Izrael připravovali na příchod Mesiáše. Duchovní představení vyvoleného národa však nechtěli Boží slovo slyšet. Proroci, které posílal Hospodin, končili velmi špatně. Duchovní představení Izraele si ve své pýše mysleli, že vedou svůj národ dobře. Nevedli jej však podle Boží vůle, ale podle svých představ a nápadů.
  Nebeský Otec nakonec posílá svého jednorozeného Syna, ale ani na Něho nemají správci izraelského národa ohled:
  "A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili."
  Duchovní představení odmítli kvádr nárožní, odmítli zdroj spásy. Tím ztratili Boží království:
  "Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce."
  Tímto národem bude nový Izrael, Církev, která bude složena z židů i pohanů, kteří uvěří v Ježíše Krista.
  Bůh vede Božím slovem svůj vyvolený národ - Církev - i dnes. I dnes posílá své proroky, kteří ohlašují Boží slovo, Boží vůli. Představení Církve musí být citliví na toto Boží slovo. Jinak nemohou dobře vést svěřený lid.
  Prorocké slovo není příjemné. Správci vinice se nemají o svěřenou vinici starat podle svých představ, ale tak, jak to chce Bůh. Pak nebudou výsledkem jejich práce pláňata, ale dobré plody.