Příjď, Pane Ježíši

Slavnost Narození Páně 2005

Milé děti, už jste si stihly navzájem povědět, jaké dárky jste dostaly pod stromeček? Nebeský Otec nás také obdaroval. Dal nám všem největší dar – svého Syna. Boží Syn přijímá z Panny Marie lidské tělo a rodí se v Betlémě. Celé nebe se raduje z narození Spasitele. Pastýři jsou prvními, kteří se klanějí malému Ježíši. Na svět přišel Spasitel, který má odčinit hřích Adamův a vrátit nám důstojnost Božích dětí.

Je to veliký dar – Bůh přišel mezi nás!

Mnoho proroků použil Bůh k tomu, aby se lidem zjevil. Nyní přichází v Ježíši Kristu osobně:

„Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k naším předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna.“

Ano, příchod Ježíše Krista je vrcholem Božího zjevení. V Ježíši Kristu Boha zakrývá jen závoj lidského těla. Bůh je v Ježíši Kristu přítomen pod způsobou člověka.

Bůh na sebe bere podobu malého bezbranného dítěte, aby se žádný člověk nebál k Němu přiblížit. Ke každému člověku vztahuje své drobné ruce a tímto gestem říká:

„Měj mě rád, neboť i já Tě mám rád. Narodil jsem se pro Tebe.“

Ježíš dnes, zvláště dnes, prosí každého z nás, abychom jej přijali k sobě, do svého života. Aby se stál součásti našeho života, abychom Ježíše měli rádi. Lidé v Betlémě před Ním zavřeli dveře svých domovů i dveře svých srdcí. A svatý Jan v evangeliu píše:

„Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali.“

Jak by to vypadalo, kdyby Syn Boží přišel na svět dnes? Přijali by ho lidé?

V jednom vánočním příběhu Pán Ježíš na sebe vzal podobu malého chlapce. Chlapec Ježíš se postavil na ulici velkoměsta před obchodním domem. Studený vítr hnal sněhové vločky, lidé pospíchali do zahřátých domovů.

„Mohu dnes večer přijít k vám?“ zeptal se chlapec Ježíš jedné ženy, která se vracela z práce. Podívala se na něho zamračeně a vyhrkla:

„Mám svých fakanů dost a nemáme místo.“

U chodníku zastavilo auto. Pán v kožichu zamířil do obchodu. Chlapec Ježíš se na něj obrátil:

„Mohu dnes večer přijít k vám?“

Pán si ho nevšímal, jenom si něco bručel, jak jsou ty děti dotěrné.

Z obchodu vyšla slečna, prodavač za ní nesl velké krabice s dárky.

„Mohu dnes večer přijít k vám?“ zazněla otázka chlapce. Slečna řekla:

„Ty by ses u nás špatně vyjímal.“

Zatím se setmělo. V oknech zářily svíčky vánočních stromků. Bylo slyšet koledu „Narodil se Kristus Pán“. A Kristus Pán stál venku zkřehlý a opuštěný. Před výkladní skříní se zastavil dělník s chlapcem. Prohlíželi si vystavené dárky, na které neměli peníze. Ježíš se naposled zeptal:

„Mohu dnes večer přijít k vám?“

Chlapci si pohlédli do očí. Ten dělníkův zašeptal:

„Tati, ať přijde.“

Otec řekl:

„Tak pojď; je nás doma pět, pro šestého se také něco najde.“

A v této rodině slavili nejkrásnější Vánoce.

Přijali jste včera večer Ježíše do svých domovů, nenechali jste ho stát venku?

Také vás se ptá Ježíš ve svatostánku:

„Mohu k Tobě přijít ve svatém přijímání?“

Někteří jste souhlasili. Očistili jste si duši ve svátosti smíření a řekli:

„Přijď, Pane Ježíši, těším se na Tebe. Otvírám Ti dveře svého srdce, abys mohl vejít a být v mém srdci. Nejen dnes, ale stále.“

Vy budete mít nejkrásnější Vánoce.