Poslání křesťana - být hlasem Slova

3. neděle adventní, cyklus B

Vystoupení Jana Křtitele vyvolalo v Izraeli pozdvižení. Mnozí Izraelité odcházeli        za Janem k Jordánu, přijímali jeho slova o blížícím se Božím království a na znamení pokání se nechali pokřtít. Proto představení velerady za Janem posílají kněze a levity, aby zjistili, co je zač.

Jan Křtitel říká, že není Mesiáš, Eliáš ani Prorok. Má jen Mesiáši připravit cestu. Jemu není hoden vykonat ani otrockou službu rozvázání řemínku u opánků.

Jan Křitel se označuje těmito slovy:

"Já jsem hlas volajícího na poušti:´Vyrovnejte cestu Pánu´, jak řekl prorok Izaiáš."

Jan je hlasem Slova. Je hlasem, který se dává do služby Slovu. Není Slovem, ale jen hlasem. Má lid připravit na příchod Slova, které se již stalo tělem. Má připravit na příchod Mesiáše, který naplní slova proroka Izaiáše o hlásání radostné zvěsti a pomoci trpícím.

I my máme být hlasem Slova, máme připravovat cestu Ježíše Krista k lidem. Nemáme mu propůjčit jen hlasivky, ale celou bytost. Naše slova o Kristu musí být podepřena celým naším životem. Naše srdce má být pokorné podle vzoru Jana Křtitele. Jsme jen hlasem, ne Slovem. Jsme jen Boží nástroje. Bůh sám působí, sám se dotýká lidských srdcí. Naším úkolem je co nevěrněji předávat Slovo; zdali přinese užitek již není naše věc.

Být hlasem Slova je nádherné poslání, neboť nemůžeme lidem dávat více než Ježíše. Nádherné poslání, které dává člověku radost. Tu prožíval velký hlas Slova, svatý Pavel:

"Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte (Bohu)."

Být hlasem Slova nás naplňuje radostí. Ta radost se dovrší v nebi, kde už nebude potřeba žádného hlasu, neboť budeme ve Slovu a Slovo v nás.