5. Islámská dogmatika

28.02.2016 16:50


  Islám je náboženství eklektické. Většinu svých myšlenek Mohamed převzal ze židovství a křesťanství, můžeme leckde vidět i vliv parsismu (staroperské pohanské náboženství). V mnohých věcech Mohamed podržel pohanské názory, které byly u jeho krajanů hluboce zakořeněny, např. nauku o džinech, uctívání Ka´by. Mohamedovi je vlastní pouze veliký důraz na jednotu božské bytosti.
  Věroučné prvky jsou v Koránu podány rozptýleně a nesouvisle. Teprve pozdější pokolení je rozvinula a sestavila            v dogmatickou soustavu. Korán sám leckde sobě odporuje, což už Mohamedovi současníci pozorovali. K těmto výtkám Mohamed prohlásil, že tam, kde takový odpor existuje, zjevení pozdější ruší zjevení dřívější. Odtud vznikla            v islámské teologii teorie o místech Koránu "zrušujících" (nasih) a "zrušených" (mansuh), která je dodnes zdrojem sporů. Celkem se v Koránu nachází přes 200 takových "zrušených" míst.
  Základním učením Koránu je víra v jednoho Boha:
  "Není Boha mimo Alláha, Mohamed je vyslancem božím."
  Toto islámské krédo se nejen v modlitbách stále opakuje a zaznívá z minaretů, ale je mnohokráte zvěčněno ozdobným arabským písmem v arabeskách na budovách, nádobách, kobercích atd. Jednotu Boha učí islám tak důrazně, že islámští bohoslovci nepřipouští skutečnost vlastnosti božích (atributů), poněvadž prý se tím vnáší do jednoduché bytosti boží jakási mnohost. Bůh je bytost naprosto duchová, věčná, neomezená ani místem, ani časem. Je tvůrcem všeho světa, který pouhou vůlí povolal k bytí bez jakéhokoliv hmoty a nástroje. Nebesa jsou svinuta v jeho pravici, a všichni tvorové se krčí v jeho dlani, takže nic nemůže uniknout dosahu jeho moci. Je vševědoucí a jeho vědění objímá minulost, přítomnost i budoucnost. Význačnou vlastností boží je jeho dobrota a milosrdenství. Muslimové vypočítávají 99 vlastnosti božích a modlí se je na svém růženci.
  Kolem sebe má Bůh anděly, bytosti stvořené ze světla, vynikající naprostou čistotou, bez rozdílu pohlaví. Mezi nimi vynikají čtyři archandělé: Gabriel, který přinášel Mohamedovi zjevení, Michael, ochránce židů, Israfil, který bude           při zmrtvýchvstání troubit na polnici, a anděl smrti Azrail. Vedle toho existují andělé přiděleni každému člověku po pravici a levici, kteří zapisují každý jeho skutek; dobrý skutek na bílý list, zlý na černý. Vůdcem padlých andělů je ďábel (iblis, šejtán). Iblis byl svržen do pekla, protože se nechtěl poklonit Adamovi, když ho Bůh stvořil. Neboť člověk je nejvyšší       ze stvořených bytostí, vyšší než andělé.
  Prostředními bytostmi mezi anděly a lidmi jsou džinové, kteří v Koránu a také v arabských pohádkách hrají velkou úlohu. Tito džinové jsou sice duchové, ale mají jakési tělo a mohou se zjevit. Jsou také podrobeni smrti. Jsou džinové dobří, kteří se stali věřícími a přijali islám, ale většinou jsou zlí a snaží se škodit člověku. Posedlost, šílenství a nemoci jsou jejich dílem. Proto v Koránu Mohamed věřící napomíná, aby se před džiny utíkali k Alláhovi. Džinové se snaží vypátrat boží tajemství, a proto naslouchají u spodního nebe. Ale dobří andělé tam drží stráž. Když je zpozorují, mrští      po nich hvězdou a spálí je na prach (létavice!).

  Člověk je stvořen Bohem a je na něm naprosto a v každém  ohledu závislý. Tuto závislost má uznat tím, že se zcela odevzdá do vůle boží. Proto Mohamed své učení nazval "islám", t.j. odevzdání. Mohamed jako neučený člověk neznal dosah nauky o svobodné vůli člověka, a také ji v Koránu neřeší. Ale z této nauky o naprosté závislosti člověka na Bohu islám vyvodil nauku o předurčení (takdír). Podle ní člověk nemůže nic změnit na svém osudu a na tom, co Bůh        od věčnosti ustanovil.
  Mezi islámskými bohoslovci byly dlouhotrvající spory o svobodnou vůli člověka. Nakonec zvítězila nauka fatalismu, která svobodnou vůli člověka popírá, ovšem tak, že je člověk za mravní charakter svých skutků odpovědný. Že už          v Koránu jsou zásady vedoucí k fatalismu, o tom není pochyb. Dnes je víra v předurčení jednou ze šesti základních věroučných pravd islámu.
  K poučení lidstva Bůh posílal na svět proroky, kterých bylo podle muslimského podání 124000! Šesti z nich se dostalo nových zákonů, kterými byly zrušeny zákony předchozí. Byli to: Adam, Noe, Abrahám, Mojžíš, Ježíš a posléze Mohamed, který je více než ostatní proroci jako vyslanec - rasul boží. Mohamed se tedy nazývá "pečetí proroků" na znamení, ze jím bylo náboženské zjevení definitivně ukončeno a uzavřeno. Posvátné knihy židů a křesťanů Mohameda předpovídaly a prorokovaly o něm, ale tato proroctví byla  prý odstraněna a změněna. Muslim proto přijetí židovství nebo křesťanství pokládá za návrat do nižšího stavu a z tohoto důvodu je odmítá.
  Kdy bude soudný den (kijamat) je známo jen jedinému Bohu. Předcházet bude úpadek víry, návrat k modlářství, zničení svatyně v Mekce, příchod Goga a Magoga atd. Východ slunce bude na západě, bude zatmění měsíce. Když Israfil zatroubí, tu všechno klesne mrtvé k zemi mimo čtyři archanděly. Pak Bůh zase všechno oživí. Soudcem světa bude Ježíš. Všichni budou muset jít přes pekelný most, který je tenčí než vlas, ostřejší než meč a tmavší než noc. Nevěřící již cestou přes něj spadnou do pekla, věřící přejdou a dostanou se do nebe.
  Nebe (džannat - ráj) líčí Mohamed zcela smyslovým způsobem. V jeho sedmi oddílech budou věřící bydlet podle svých zásluh. Rájem protékají čtyři prameny: vody, mléka, vína a medu. Stromy v ráji neusychají, listí jim neopadává. V ráji jsou věřícím připravené požitky všeho druhu. Ve stínu sidrových a akáciových stromů budou nebešťané sedět              na protkaných poduškách, věční mládenci budou roznášet nádoby s nápojem, jenž neopíjí, dívky "huri" se budou starat  o zábavu věřících.
  Pro jídlo, pití a manželské obcování se dostane věřícím stonásobné síly než na světě. Mezi obyvatele ráje se dostane i deset zvířat, která v Koránu proslula: oslice proroka Saliha, tele Abrahámovo, skopec Izmaelův, kráva Mojžíšova, velryba Jonášova, osel Ezrův, mravenec Šalamounův, dudek královny ze Sáby, Bilkis, velbloudice Mohamedova a pes sedmi spáčů.
  Podobnými smyslovými i hrůznými barvami je líčeno také peklo, kde se budou odsouzení trápit. Jak nebe, tak i muslimské peklo má sedm oddělení. Nejhorší je peklo pro nevěřící, které bude trvat věčně. Muslimové budou mít peklo mnohem mírnější a mohou být z něho vyproštěni na Mohamedovu přímluvu, když si svou vinu odpykají.