Své Nebe nosíme v sobě

Slavnost Nejsvětější Trojice, cyklus A

  Věříme v jednoho Boha ve třech Osobách. Božské Osoby se nedělí o jediné Božství tak, že by každá Osoba měla jeho třetinu, ale každá z Božských Osob je úplně celý Bůh. Božké Osoby nejsou pouhá jména, ale jsou od sebe skutečně odlišné. Jak definuje 4. lateránský koncil:
  "Je to Otec, který plodí, Syn, který je plozen, Duch Svatý, který vychází."
  Božské Osoby jsou ve vzájemném vztahu. Odlišnost mezi Božskými Osobami spočívá výhradně ve vzájemných vztazích. Nejsvětější Trojice působí společně, ale každá z Osob vykonává společné dílo podle své osobní vlastnosti (vtělení Syna, dar Ducha Svatého).
  Náš Bůh je tedy společenstvím tří milujících se Osob. Každý člověk je zván k tomu, aby vešel do tohoto věčného koloběhu lásky. Nedokonale zde na zemi, plně v nebi. Děje se to skrze křest ve jménu Nejsvětější Trojice, kdy dostáváme účast na životě Nejsvětější Trojice.
  V roce 2016 byla svatořečena karmelitka Alžběta od Nejsvětější Trojice. Žila v letech 1880 až 1906. Ačkoli se dožila jen 26 let, dosáhla hlubokého spojení s Bohem, s Nejsvětější Trojicí. Svatá Alžběta prožívala přítomnost Nejsvětější Trojice ve své duši.
  Žijeme-li ve stavu milosti, Bůh je trvale přítomný v naší duši. Svatá Alžběta o tom  napsala:
  "Své Nebe nosíme v sobě ... Zdá se mi, že jsem nalezla své Nebe na zemi proto, že Nebe, to je Bůh, a Bůh je v mé duši."
  "Jak je dobrá tato Boží přítomnost! Tam, docela v hloubi, v Nebi své duše Jej ráda nacházím, neboť mě nikdy neopouští."
  "Přebývá v nás celá Trojice, celé to tajemství, které jednou spatříme v nebi."
 Svatá Alžběta nám ukazuje, že se můžeme klanět Bohu ve své duši. Všichni nemůžeme být každý den na mši svaté        v kostele, ale všichni se můžeme klanět Nejsvětější Trojici ve své duši, která v nás přebývá skrze milost posvěcující.
  Ale nemáme se Nejsvětější Trojici v naší duši jen klanět, ale máme také nechat vyzařovat její lásku do okolí. Opět slova svaté Alžběty:
 "Toužím být celá čistá a průhledná, aby se ve mně Boží Trojice odrážela jako v krystalu. Jak ráda hledívá na svou krásu v lidské duši ..."
  Bylo by krásné, kdybychom měli vztah k Nejsvětější Trojici jako tato karmelitka. Zkuste se seznámit s jejím životem a dílem. Může vás to přivést blíže k Bohu.
  Na závěr uvedu úryvek modlitby svaté Alžběty od Nejsvětější Trojice z r. 1904:
  "Můj Bože v Trojici, Tobě se klaním, pomoz mi zapomenout úplně na sebe, abych mohla spočinout v Tobě, nehybná a pokojná, tak jako by má duše již byla na věčnosti! Ať nemůže nic porušit mír, a způsobit, abych vyšla z Tebe, můj Nezměnitelný, ale ať mě každá minuta unáší dále do hlubin Tvého tajemství!
  Upokoj mou duši, udělej se z ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého spočinutí. Ať Tě tam nikdy neponechávám samotného, ale ať jsem celá stále tam, zcela bdělá ve víře, zcela Ti oddaná, zcela odevzdána Tvé tvůrčí síle."