Postní doba - příprava na obnovu křestního slibu
1. neděle postní, cyklus A
Dnešní liturgická čtení pojednávají o pokušení Adama a Krista.
V prvním čtení jsme slyšeli o pádu prvních lidí do hříchu. Člověk je jednotou smrtelného těla (je z prachu hlíny) a nesmrtelné duše (Bůh vdechl člověku dech života). Bůh dává člověku dobré dary: existenci (člověk je), život (je živou bytostí), rozum, kterým může Boha poznávat a svobodnou vůli, kterou se může pro Boha svobodně rozhodnout. Bůh dává člověku i místo k životu - ráj.
Velkým Božím darem člověku je svobodná vůle. Bůh si uvědomuje i nebezpečí tohoto daru. Člověk se může rozhodnout proti Bohu, a vše dobré ztratit. Proto mu Bůh dává příkaz, aby nejedl ze stromu poznání dobra a zla.
Dobro již lidé znali, zlo neměli nikdy poznat. Poznat zlo znamenalo zhřešit, pohrdnout Bohem i jeho dary.
Bůh zákazem člověka neomezoval, ale chránil jeho štěstí, které je pouze v Bohu. Také Boží přikázání nás nemaji za úkol omezovat, ale mají nás chránit, abychom neztratili Boha a nebe.
Na scénu přichází satan. Je to padlý anděl, který svou pýchou navěky ztratil nebe. Chtěl, aby ho tvorové uctívali jako Boha. Tím pokoušel i Pána Ježíše:
"To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět."
Satan vzbuzuje v člověku nedůvěru v Boha. Bůh prý člověka omezuje. Člověk nemůže být plně člověkem, pokud Boha poslouchá, pokud nepozná na vlastní kůži, co je zlo.
První lidé, Adam a Eva, selhali. Hřešili neposlušností. Poznali následky hříchu, že "jsou nazí", že ztratili důstojnost života v Boží milosti, ztratili nesmrtelnost, ztratili ráj v srdci. Zneužili svou svobodu a ztratili dobra, která jim Bůh zdarma dal. Musí odejít z ráje.
Člověk sám nemůže napravit hřích prvních lidí. Jsme potomci Adamovi, rodíme se s tímto hříchem, který nazýváme dědičným.
Na svět přichází nový Adam - Kristus. Svou poslušností Bohu napravuje hřích Adamův. Jak jsme slyšeli v druhém čtení:
"Jako se totiž celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými."
Pán Ježíš je na poušti pokoušen satanem. Svatý Pavel o Kristu napsal, že "byl nám podoben ve všem, kromě hříchu". Nikdy nezhřešil, ale jako člověk byl pokoušen.
Satan Ježíše pokouší neúspěšně. Pán Ježíš satana poráží. Kristus je nový Adam, který svou poslušností nebeskému Otci napravuje Adamův hřích.
Přijali jsme křest, který nás zbavil dědičného hříchu, většinou jako malé děti. Proto se musíme v dospělosti pro Boha sami rozhodnout. Rozhodnout, zdali chceme poslouchat Boha jako Ježíš, nebo chceme poslouchat satana jako Adam v ráji. Pokud jsme se rozhodli pro Boha, máme jako Ježíš bojovat proti pokušení.
Vyjádřením našeho rozhodnutí patřit Bohu, je obnova křestního slibu na velikonoční vigilii. Budeme se zříkat zla a Zlého a vyznávat víru v Nejsvětější Trojici.
Obnova křestního slibu je vrcholem naší přípravy na oslavu Kristova zmrtvýchvstání. Najděme si proto čas na největší a nejdůležitější mši svatou v liturgickém roce - vigilii slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.
Najděme si poušť na ztišení a zamýšlení. Ptejme se:
"Komu patřím? Koho ve svém životě poslouchám? Kdo řídí můj život? Jak bojuji proti pokušením?"
I to je příprava na obnovu křestního slibu.