Nechme se očišťovat v ryzí zlato

7. neděle v mezidobí, cyklus A

  Ve všech třech čteních dnešní neděle slyšíme hlavní myšlenku. Nejprve nás Hospodin v prvním čtení vyzývá:
  "Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!"
  V evangeliu Pán Ježíš říká podobnou výzvu:
  "Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."
  A svatý Pavel v listě Korintským dodává:
  "Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!"
 Máme být svatí. To chápeme. Do nebe mohou jenom svatí. Ale co znamená být svatý?
  Svatý je ten, kdo je oddělený pro svého Boha, kdo patří Bohu celým svým životem. Zdrojem svatosti je svatý Bůh. On to je, kdo posvěcuje člověka. Svatost člověka není výsledkem jeho úsilí, ale výsledkem jeho odevzdání se Bohu, který posvěcuje. Člověk s Bohem spolupracuje na svém posvěcení.
  Jsme jako zlato v tavícím kelímku, Jsme taveni ohněm Boží lásky. Potřebujeme se zbavit nežadoucích příměsí, které brání tomu, abychom byli dokonalí (svatí).
  I naše láska není prostá nežádoucích příměsí: sebelásky, zištnosti, neochoty odpustit, vylučováním některých lidí z naší lásky.
 Bůh chce naši lásku, která je podstatou svatosti, očistit. Musíme s Bohem spolupracovat, musíme se vložit do tavícího kelímku a nechat se čistit plamenem Boží lásky. Ano, někdy to hodně bolí. Ale nedívejme se na proces tavení, ale radujme se z očekávaného výsledku. Tím je ryzí zlato, dokonalost v lásce, svatost.
  Přijímejme z Božích rukou vše bolestné jako prostředek k očištění našeho srdce. Někdy nám Bůh pod kelímkem hodně "zatopí". Ale věřme, že je to k našemu dobru. Chceme přece odejít k Bohu jako ryzí zlato. Pokud nebudeme ryzí, budeme čištěni v očistcovém ohni. Takže pokud chceme do nebe, musíme se tak či onak podvolit očišťování.
  Vložme se tedy do tavícího kelímku, abychom jednou byli dokonalí jako náš nebeský Otec.