Ať žije Kristus Král!
03.12.2017 19:04
Slavnost Ježíše Krista Krále, cyklus A
Dnešní slavnost vyhlásil v roce 1925 papež Pius XI. ve své encyklice Quas primas. Reagoval tím na vytěsňování Krista a jeho Církve z veřejného života – z politiky, kultury a školství. Stát jakoby už Krista a jeho Církev nepotřeboval. Sám začal rozhodovat, co je dobré a zlé, což se plně projevilo v hrůzách dvou světových válek.
Kristus je Král jako Bůh i člověk, králem všehomíra, nebe i země. Je králem i přesto, že jej politici i občané za svého krále nepovažují. Jeho královská důstojnost je nezávislá na tomto světě a jeho vládcích. Jeho královská vůle se prosadí i přes odpor pozemských vládců a elit. Podobenství o posledním soudu z dnešního evangelia je toho dokladem.
Věřící se hlásí ke Kristu jako ke svému Spasiteli a Pánu. Ježíš chce kralovat v srdci každého věřícího člověka. Kristus má královskou moc nad každým člověkem, ale chce, abychom ho vírou sami přijali jako Krále svých srdcí, abychom se pro něho svobodně rozhodli, abychom nad sebou uznali jeho královskou důstojnost.
Vírou a křtem jsme vstoupili do Ježíšova království, Ježíš se stal naším Králem. Byli jsme většinou pokřtěni jako malé děti, proto musíme svou příslušnost k Ježíši Králi přijmout a žít v dospělém věku.
Jako křesťané, kteří patří Kristu Králi, máme zachovávat jeho zákony, především přikázání lásky, kterou máme projevovat zvláště těm nejpotřebnějším. V evangeliu jsme slyšeli o skutcích tělesného milosrdenství. Milosrdná láska k potřebným bude rozhodujícím kritériem posledního soudu. Lásku, kterou prokážeme nejpotřebnějším, prokazujeme samotnému Kristu. Když odmítáme lásku potřebnému, odmítáme ji samotnému Kristu.
Máme sedm skutků tělesného milosrdenství: sytit hladové, poskytovat přístřeší lidem bez domova, oblékat nahé, ujímat se pocestných, navštěvovat nemocné a uvězněné, pohřbívat mrtvé.
Dále máme sedm skutků duchovního milosrdenství: dávat radu chybujícím, poučovat neznalé, napomínat hřešící, těšit zarmoucené, odpouštět urážky, trpělivě snášet obtíže a prosit Boha za živé i mrtvé,
Dnešní svět odmítá Krista a jeho vládu, myslí si, že Boha nepotřebuje. Jsou uzákoněné věci, které jsou v rozporu s Desaterem. Dnešní svět je ke Kristu Králi nepřátelský nebo lhostejný.
Ať alespoň my, kteří nosíme jméno křesťan, svým životem ukazujeme, že uznáváme Kristovu vládu nad sebou, nad svou rodinou, nad celým světem. Nebojme se ozvat, když se mocní tohoto světa staví proti Božímu řádu a vnášejí do společnosti chaos a zlo. Přijetím svátosti biřmování máme hájit Boha a jeho přikázání. Je to naše povinnost. Pokud budeme mlčet, zlo se bude stále více šířit, a křesťané budou jeho první obětí.
Kristus Král již nad zlem zvítězil. S ním zvítězíme i my.
Ať žije Kristus Král!
Kristus je Král jako Bůh i člověk, králem všehomíra, nebe i země. Je králem i přesto, že jej politici i občané za svého krále nepovažují. Jeho královská důstojnost je nezávislá na tomto světě a jeho vládcích. Jeho královská vůle se prosadí i přes odpor pozemských vládců a elit. Podobenství o posledním soudu z dnešního evangelia je toho dokladem.
Věřící se hlásí ke Kristu jako ke svému Spasiteli a Pánu. Ježíš chce kralovat v srdci každého věřícího člověka. Kristus má královskou moc nad každým člověkem, ale chce, abychom ho vírou sami přijali jako Krále svých srdcí, abychom se pro něho svobodně rozhodli, abychom nad sebou uznali jeho královskou důstojnost.
Vírou a křtem jsme vstoupili do Ježíšova království, Ježíš se stal naším Králem. Byli jsme většinou pokřtěni jako malé děti, proto musíme svou příslušnost k Ježíši Králi přijmout a žít v dospělém věku.
Jako křesťané, kteří patří Kristu Králi, máme zachovávat jeho zákony, především přikázání lásky, kterou máme projevovat zvláště těm nejpotřebnějším. V evangeliu jsme slyšeli o skutcích tělesného milosrdenství. Milosrdná láska k potřebným bude rozhodujícím kritériem posledního soudu. Lásku, kterou prokážeme nejpotřebnějším, prokazujeme samotnému Kristu. Když odmítáme lásku potřebnému, odmítáme ji samotnému Kristu.
Máme sedm skutků tělesného milosrdenství: sytit hladové, poskytovat přístřeší lidem bez domova, oblékat nahé, ujímat se pocestných, navštěvovat nemocné a uvězněné, pohřbívat mrtvé.
Dále máme sedm skutků duchovního milosrdenství: dávat radu chybujícím, poučovat neznalé, napomínat hřešící, těšit zarmoucené, odpouštět urážky, trpělivě snášet obtíže a prosit Boha za živé i mrtvé,
Dnešní svět odmítá Krista a jeho vládu, myslí si, že Boha nepotřebuje. Jsou uzákoněné věci, které jsou v rozporu s Desaterem. Dnešní svět je ke Kristu Králi nepřátelský nebo lhostejný.
Ať alespoň my, kteří nosíme jméno křesťan, svým životem ukazujeme, že uznáváme Kristovu vládu nad sebou, nad svou rodinou, nad celým světem. Nebojme se ozvat, když se mocní tohoto světa staví proti Božímu řádu a vnášejí do společnosti chaos a zlo. Přijetím svátosti biřmování máme hájit Boha a jeho přikázání. Je to naše povinnost. Pokud budeme mlčet, zlo se bude stále více šířit, a křesťané budou jeho první obětí.
Kristus Král již nad zlem zvítězil. S ním zvítězíme i my.
Ať žije Kristus Král!